Centrum Horní Brána - urbanstická soutěž 

2023


Český Krumlov



Postup do 2. kola soutěže  (4 postupující týmy - 3. a 4. cena neudělena)   |   Spolupráce - FUSIONARCHITECTS


Urbanistická soutěž, na řešení Centra Horní Brána v Českém Krumlově, měla za úkol v okolí nemocnice a autobusového nádraží nalézt nejlepší urbanistický koncept řešení pro nové městské centrum Českého Krumlova. 

Stávající stav řešeného území

Návrh nového urbanistického řešení území

Situace se základní popisem urbanistické koncepce

3D model návrhu

Vizualizace - pohled na nové městské centrum ze střechy nemocnice

Vizualizace - pohled na historické jádro ze střechy objektu nad Vltavou

Vizualizace - pohled na "amfiteátr", který je přirozeným pokračováním hrany břehu nad řekou

Hlavní řez řešeným územím

Řezy řešeným územím


Návrh jsme pojali se základní myšlenkou, která vychází z požadavku UNESCO na zachování tzv. krumlovských horizontů. Obecně se tím myslí přírodní horizonty po okraji města, ale při pohledu z náplavky, zahrad klášterů a pivovaru a nakonec i z mnoha dalším míst uvnitř městské památkové rezervace (MPR), je přírodní horizont břehu, nad řekou Vltavou (pod Objížďkovou silnicí), natolik dominantní a zcela zásadně ovlivňující krajinu města, že jsme se rozhodli pro řešení, které bude na tento horizont a svah přirozeně navazovat a zapojí jej do života budoucího centra, které by mělo být centrem pro obyvatele města a nikoli další příležitostí pro vznik ubytovacích kapacit, v jejichž důsledku, o to přirozené a histrorické centrum přišli. Navrhujeme hmotu objektu jak tvarem, tak i zelení trochu "Janusovsky se dvěma tvářemi", který směrem na město, řeku navazuje na přírodní formu horizontu vltavského břehu a na straně do nového městského centra se jedná o živou městskou fasádu. Tento objekt, sloužící jako pohledová bariéra, pak umožňuje budovat a bez obav rozvíjet moderní a živoucí městské centrum se zachováním toho cenného, při z pohledu MPR. Tím je již zmiňovaný zelený horizont. Ten byl také zapojen do návrhu jako rekreační vycházková trasa od Městského divadla až po Havraní skalku s neopakovatelnýmí a atraktivními výhledy na město.
Za pohledovou bariérou se pak zcela nerušeně může rozvíjet moderní městská část s atributy městského centra, která je situována do oblasti křížení ulic Objížďková a Kaplická. To by mělo být srdce budoucího městského centra, na které pak směrem do kopce navazují obytné budovy a rezidenční část celého území. Aby centrum bylo živé je třeba zajistit vhodný mix funkcí, které jej budou oživovat po celý den, aby jeho život neustrnul kolem 19:00 a pak to byl pouze prostor duchů.
To bude spíše zajištěno daleko více službami během dne a zábavou s gastronomií během odpoledne a večera než bydlením, které by zde mělo mít spíše formu doplňkové funkce.

Dalším, návrh zásadně formujícím vlivem, bylo dopravní řešení, které se snaží Objížďkovou silnici transformovat na městskou ulici se všemi jejími atributy tzn. obchodní ulice, zpomalení dopravy, ulice pro lidi a městský život a nikoli silnice sloužící dopravnímu tranzitu. Důležitým momentem, je její odklonění od přírodní hrany svahu nad řekou a uvolnění místa pro vznik bariérového objektu. Někdo možná namítne, že zde přicházíme o nejatraktivnější výhled, ale je důležité si uvědomit to, k čemu a komu, má budoucí centrum města sloužit. K tomu jsme přistupovali tak, aby se zde koncentrovaly služby státu i regionu, obchodu a třeba i zdravotnictví nebo kultury a to vše doplněno bydlením. Podíváme-li se na tento mix, tak je zcela evidentní, že atraktivní výhled je sice skvělá komodita, ale mnohem více pro hotely a ubytování obecně. Chceme-li budovat centrum pro obyvatele města, pak se zdá, že přechodné ubytování zde není zcela žádoucí, protože v důsledku vzniku ubytovacích kapacit v MPR to původní a historické centrum města umřelo. Nemá s tradičním vnímáním městského života a služeb naprosto nic společného. Z toho důvodu nám přijde mnohem důležitější věnovat tuto atraktivní polohu občanům než "výhledovému" businessu. Bez businessu, v té obecné rovině, je zcela samozřejmě centrum neudržitelné, ale jsme přesvědčeni, že pouze vyvážené řešení občan/business má naději na to, aby takové centrum vzniklo a bylo udržitelné. Jakákoli nerovnováha bude mít vždy negativní dopady. Nehledě na to, že jde o ideu formy a nikoli návrh domu a z toho důvodu, je i tato strana v rozumné míře výhledům otevřena - například pro restauraci, kavárnu apod., protože takový segment služeb, na rozdíl od ubytování, slouží občanům města. 
Důležitou součástí centra a organismu města je i vybudování centrálního parkovacího HUBu, který bude přístupný pro turisty z D3 hlavně směrem od Kaplice, kdy zachytí individuální dopravu na samém kraji města a významně by tak přispěl ke zklidnění vnitroměstské dopravy. Nehledě na fakt, že turista se tak stane i dalším přirozeným uživatelem centra, které jím bude ekonomicky saturovánu. Důležitou součástí návrhu je vybudování "tunelu" a zasypáním bariéry kterou tvoří silnice Kaplická. Tím dojde k bezbariérovému propojení části Horní Brány směrem k nemocnici a směrem do Rozsypu k budoucí Povltavské cyklostezce. Dalším důležitým faktorem, který se pojí s centrálním parkovacím HUBem a nárůstem dopravy z D3 směrem od Kaplice, je hluková zátěž stávajících i budoucích rezidenčních objektů a tu navrhovaný "tunel" zcela zásadně eliminuje.
Také považujeme za vhodné zde ponechat autobusové nádraží (AN), protože jako dopravní uzel saturuje centrum návštěvníky. Pro jeho udržitelnost, jde o důležitý impuls, protože centrum bez lidí není centrem. Pravdou je, že nikdo netuší, jaká bude budoucnost hromadné dopravy a dopravy vůbec, ale ponechání AN vytváří, pro případ radikální změny v dopravě a tedy možnosti jeho odstranění, rezervu v rozvoji území. Proto jsme se drželi při návrhu řešení území, podle nás, rozumného časového horizontu cca 25 let. Za tu dobu se společnost a její způsob života natolik zásadně posunou, že plánovat rozvoj takového území třeba na 50+ let dopředu by nebylo nic jiného než naivním nesmyslem.

Stačí se ohlédnout, kde jsme byli před 25-ti roky a kde jsme dnes. Ostatně území plány mají platnost cca 15 let a za tu dobu má již ten krumlovský 22 změn... Za 15 let se pohled na řešení potřeb města odrazil ve 22 změnách! Lze se tak domnívat že i za 25 let by jakýkoli návrh pravděpodobně doznal zásadních změn. Nejsme-li totiž schopni rozumně a předvídatelně predikovat vývoj ani na 15 let v mnohem menším detailu územního plánu, pak predikovat rozvoj území na 25 let je již loterie a na 50+ let holý nesmysl. Proto jsme k návrhu přistupovali i s touto časovou optikou, aby vše dávalo nějaký smysl z pohledu zachování hodnot města, výhledů a ekonomiky návrhu.

A na závěr snad pouze malá poznámka pro laiky - návrh není návrhem architektury, ale pouze koncepčním návrhem principů toho, jakým směrem by bylo, z našeho pohledu, vhodné postupovat. Jde o vymezení dopravního skeletu a vymezení rozvojových ploch. Objekty na nich, slouží pouze k ověření plošné a hmotové využitelnosti té které rozvojové plochy a finální architektura, která by na nich v budoucnosti vznikla, by se, od námi navržených forem, zcela jistě zásadně lišila. Přistupovali jsme k návrhu, jako k formě prověření limitů území a řešení dopravy, ze kterého by měl vzniknout podklad pro podrobnější řešení jednotlivých rozvojových ploch v horizontu cca 25 let.


Odkaz na celkový katalog soutěžního návrhu zde