Motiv pětilisté růže, jeho abstrakce a použití


2016


Vše začalo v roce 2016, kdy jsem vytvářel grafický návrh na balící papír pro jeden obchod v Českém Krumlově. Ten se nakonec nerealizoval, ale byl to počátek tajemné pouti v osidlech matematiky a geometrie, která ja naší přírodě naprosto cizí. Abstrakce pětilisté růže mi pootevřela dveře do místností, o kterých jsem donedávna neměl nejmenší tušení.

Barevná řada balících papírů


Základní geometrický vzor


Rozvinutí základního geometrického motivu


Se vzorem abstraktní pětilisté růže jsem se mořil neskutečně dlouho a ještě dnes stále hledám další geometrická řešení. Zkoušel navazovat vzory metodou "pokus/omyl", počítal úhly a abych si z toho nakonec udělal matematicko-geometrické peklo na zemi, než jsem se dobral výsledku - nekonečně navazující dlaždice. Teprve nedávno jsem se dozvěděl, proč mi to tak dlouho nešlo. Nevědomky jsem totiž vstoupil na dosud ne zcela úplně probádaného prostředí. Matematika s fyzikou jej popisují, jako tzv. pětičetnou, nebo pětiosou symetrii tzv. kvazikrystalů, která ja naší pozemské přírodě naprosto cizí a lze ji nalézt pouze u některých meteoritů, nebo ji uměle vyrobit. Zjistil jsem, že jsem nevědomě pracoval s tzv. Penroseovo mozaikou, kterou definoval nebo objevil matematik Roger Penrose v sedmdesátých letech minulého století. Ale zajímavé je, že kvazikrystalický vzor již používali i řemeslnící v iránském Isfahánu na mozaice svatyně Darb-e imám, před pětisty lety. Asi k tomu došli, tak jako já, náhodou a nekonečnými pokusy anebo již měli odpovídající matematické znalosti? Na druhou stranu, arabeska je vlastně geniální matematické schéma a  arabové byli skvělí matematici. Tak kdo ví. A lze s jistotou říci, že motiv pětilisté růže nemá s touto pokročilou geometrií také nějakou souvislost? Vždyť Krumlov byl i významné alchymistické centrum.


Schéma mozaiky svatyně Darb-e imám v Íránském Isfahánu


Tzv. Penroseova mozaika


Příklad použití rotačního motivu na míse italské designérky Paoly Navone z porcelánky Reichenbach