Rodinný dům

2008

Davle (Praha)

Spolupráce - A8000

Rodinný dům v Davli byla zakázka pro našeho kamaráda, která vznikala na začátku během mé dvouleté rekonvalescence na samém počátku finanční krize. Tato "kosmická" architektura měla tři impulsy, které ji formovaly. Ty klientské impuls, byly dva - rozvětvená rodina a vlastnictví ikonické motorky Aprilia, kterou navrhovala francouzská designérská hvězda Phillipe Starck a která měla být středobodem obytného prostoru. Impulsem od Jiřího Stříteckého byl rukáv jeho milované péřové bundy žluté barvy, na kterou byl opravdu hrdý, protože šlo o známou, tuším, že americkou značku. Když se tohle spojilo do jednoho celku, tak motiv domu byl na světě.

Když mi tuhle myšlenku Jirka oznamoval, tak zářil jako stovka žárovka a já trochu lapal po dechu. Trvalo ale pouze chvilku, abychom se pochopili, protože mi bylo jasné, že na téhle další "ujetosti" s ním chci dělat. Tou první byl "Racek". Dostal jsem počet pokojů pro děti a fotku rukávu bundy, pozemku a snímek z katastru. Aprilii jsem nepotřeboval, protože jsem ji znal a týden na to, abych vymyslel, jak bude dům vypadat. Myslím, že k tomu nebyla ani skica. Možná pár čmrků ze setkání s Jirkou, ale to tak bylo vše. 
Co bylo jasné, že dům musí mít "Kyklopovo oko", kde bude stát Aprilie jako oltář a že "oko" bude tvořené patentem rukávu bundy. Naprosto jsem netušil, jak tohle uchopit, protože ve 3D jsem tehdy neuměl. A beztak, schopnosti tehdy dostupných programů, umožňovaly modelovat "bedýnky", ale ne organické rukávy nacpané peřím. O hardwaru nemluvě. Nakonec došlo na jediné možné a rozumné řešení, jako u Racka - model. Na kuchyňské lince jsem si udělal z plastelíny ohrádku, nalil sádru, počkal a pak brousil a brousil a brousil... Až se z toho začalo vylupovat něco, co připomínalo dům i Jirkovu představu. Jirka byl spokojený a kamarád omdléval, protože si nemyslel, že Jirkův nápad s rukávem bundy je myšlen vážně. Jeho chyba! Jirku znal dobře a musel vědět, že čím více to zní jako legrace nebo blbost, tím více to myslí vážně. Nakonec se s tím smířil, řešení přijal za své a začal se těšit se na výsledek. A ještě jeden špek ten dům měl, tedy vlastně má - ložnici s vanou, která nemá klasická okna, ale střešní okno, ze kterého je vidět hvězdné nebe a první paprsky slunce. 

Toho se dočkal pokud jde o projekt, ale během realizace vzniklo tolik technických problémů, jak u "Kyklopova oka", kde jsme naráželi na konstrukční limity s (ne)odvahou statika, tak i u samotného rukávu, u nějž zase nikdo nebyl schopen nalézt cenově dostupné řešení a garantovat tvarovou stálost. Některé nápady zněly i nám, jako čirá fantasmagorie. Vše nakonec dopadlo kompromisem, který zachoval dispoziční řešení. Koncept "Kyklopova oka" s rukávem bundy vzal však, s ohledem na technické limity doby a náklady s tím spojené, za své. 

Škoda, ale někdy se prostě stane, že se, byť skvělým a přijímaným nápadem, netrefíte do správné chvíle, aby jej bylo možné realizovat. Přesto dům stojí, leč vzdálen své původní myšlence. Kamarád je ale spokojený a to také vlastně není málo. Navíc, těžko mu zazlívat, že nechtěl finančně vykrvácet a ještě následně řešit případné technické problémy z realizace, jakkoli si ten dům s rukávem a Aprilií v "Kyklopově oku" nakonec moc přál.