Plakátovací plochy pro historické jádro Českého Krumlova

2017

V roce 2016 se měnil provozovatel plakátovacích ploch v Českém Krumlově, a bylo rozhodnuto, s ohledem na téměř naprostou vylidněnost historického jádra, že zde nedává smysl držet plochy pro komerční výlep, ale že se změní na čistě kulturní informační systém. To dávalo a stále dává smysl, s ohledem na cílovou skupinu v Městské památkové rezervaci Český Krumlov, kterou jsou turisté. Reklama cílená na občany města, tu z komerčního hlediska nedává téměř smysl a tak zůstala pouze tam, kde bydlí občané města a kudy se pohybují.

Bylo vytvořeno několik variant, než byla zvolena tato, která je také na území MPR realizována. Po konzultacích se zástupci památkové péče byla zvolena rámová varianta s mírně historizujícím nádechem. To byl ale pouze jeden z důvodů. Ten druhý spočíval v tom, že během debat nad designem návrhu jsme došli k závěru, že by bylo fajn vytvořit modulární systém, který se pak využije nejenom pro plakátovací plochy. nakonec tedy vzniklo prezentované řešení, které je akceptováno orgány památkové péče, je modulární a tudíž je možno ze systému rámů skládat různé velikosti, které ale, na druhou stranu, musí respektovat navržené moduly. V případě, potřeby jiného rozměru se musí vyrobit atypický prvek a to je vždy komplikace a nárůst ceny finálního produktu.

Výhoda takto navrženého systému spočívá i v jeho skladebné variabilitě umožňující různé sestavy, které mohou být přímkové, křížové anebo lomené do oblouku, případně mohou opsat i roh anebo být používány jako mobilní plochy pro informace a reklamu na jednorázové kulturní akce.

Tato výhoda, se postupem času, ukázala zároveň i jako nevýhoda celého systému, protože cena za značnou variabilitu systému, je jeho relativní složitost, kterou ještě umocňuje skryté kotvení jednotlivých křídel plakátovacích ploch. Ostatně i samotné prvky tvořící rám, měly být k sobě kotveny skrytě, ale k tomu nakonec nedošlo. Důvod byl obvyklý - cena. A právě cena vedla k "optimalizaci" celého návrhu během výroby. Z úsporných důvodů  bylo upuštěno do ostrých ohybů, které by musely být vařeny a skrytého kotvení jednotlivých žeber rámu. Dále byla změněna tloušťka prvků z 8 mm na 6 mm, což sice esteticky konceptu až tak moc neublížilo, ale na druhou stranu, z obavy před deformací, bylo upuštěno od žárového zinkování, které bylo nahrazeno galvanickým. Skryté kotvení ploch zůstalo, ale i od toho bylo časem upuštěno, protože to téměř vylučovalo kompletaci na místě. Ta byla nakonec prováděna na dílně a celá sestava se pak osazovala na místo. To mělo další následek, kterým byla vysoká váha i rozměry. Manipulace s plochou tak vyžadovala mechanizaci, aby ji bylo možno osadit na místo. I proto jsou dnes plakátovací plochy oddělené a vše je možno realizovat bez velké mechanizace ručně přímo na místě. 

Na samý konec bych si snad trochu povzdychl, že je škoda, že nebyl čas, prostor a finance na prototypování, protože by to zabránilo konstrukčním nedokonalostem, které se ukáží právě až při samotné realizaci. To je pro mne poučení, že nestačí vědět, ale je vždy třeba, v zájmu investora, důrazněji požadovat, před finální výrobou, prototyp! Nejde o zvýšení nákladů, ale naopak o jejich úsporu!